Dec 15, 2018   7:47 p.m. Ivica
Academic information system

Rozložení startů zápisových akcí


Aplikace Rozložení startů zápisových akcí slouží pro rozdělení zátěžové špičky vznikající v období registrací a zápisů. Pro rozložení je možné použít některou z připravených rozkládacích funkcí, která na základě zadaných parametrů odlišných pro jednotlivé skupiny studentů (podle fakulty, podle akce), provede rozdělení studentů do skupin s individuálním časovým startem a zátěž je tak rozložena v delším časovém období. Jako hodnoty pro rozkladové funkce se berou údaje aktuální v okamžiku generování startů a protože vygenerovaný start se okamžitě ukládá, pozdější změny těchto hodnot jej nijak neovlivňují. Změna je možné jen dalším generováním.

Aplikace je dostupná uživatelům s právem stud-univ-reg.

Po vstupu do aplikace se zvolí pracoviště a období, se kterým se má dále pracovat. Následně je zobrazen seznam dostupných akcí - registrace, zápis. Aby bylo možné rozložení startů akcí provést je nejprve nutné ve fakultním harmonogramu definovat začátek a konec období příslušné rozvrhové akce. Následně lze přes ikonu ve sloupci Editovat definovat podmínky časového rozložení a provést rozdělení studentů do skupin. Parametry stanoveného rozložení lze zobrazit přes ikonu ve sloupci Prohlížet.

Nastavení rozložení startů

Formulář pro stanovení rozložení obsahuje řadu atributů. Část z nich je společná pro všechny typy rozkládacích funkcí, část z nich je zobrazována v závislosti na použité rozkládací funkci. Význam jednotlivých atributů je následující:

  • Období – zobrazení aktuálně zvoleného semestru.

  • Typ akce – určuje, pro jaký typ akce má být rozložení provedeno – registrace nebo zápis.

  • Start akce – počátek akce daný milníkem harmonogramu vybraného období.

  • Konec akce – konec akce daný milníkem harmonogramu vybraného období.

  • Začátek intervalu rozložení – počátek časového intervalu, ve kterém má být rozložení provedeno.

  • Konec intervalu rozložení – konec časového intervalu, ve kterém má být rozložení provedeno.

  • Minimum – minimální hodnota přidělovaná rozkládovou funkcí. Slouží k ořezání extrémně malých hodnot vypočítaných rozkladovou funkcí. Tato hodnota bude přidělena všem studentům, jejichž ohodnocení rozkladovou funkcí bude nižší než toto minimum.

  • Maximum – maximální hodnota přidělovaná rozkládovou funkcí. Slouží k ořezání extrémně vysokých hodnot vypočítaných rozkladovou funkcí. Tato hodnota bude přidělena všem studentům, jejichž ohodnocení rozkladovou funkcí bude vyšší než toto maximum.

  • Odstup startů – stanovení rozestupu jednotlivých skupinek studentů.

  • Funkce – výběr rozkladové funkce podle které má být rozložení startu akce vypočteno. Popis jednotlivých funkcí je uveden níže.

  • Zahrnout studenty z celé univerzity – používá se při rozložení startů mezi fakultami. Zatržením volby budou vygenerovány časy i pro studenty ostatních fakult dle tohoto nastavení. Generování ovlivní pouze čas spuštění akce na vybrané fakultě, nikoliv čas na domovské fakultě studenta či jiných fakultách.

  • Generováno – datum posledního generování rozložení startů akce.

  • Kopírovat parametry dle – výběr předcházejících období, ze kterých je možné přenést parametry nastavení rozložení.

Rozložení startů se provede stanovením začátku a konce rozkládacího intervalu (vhodnou volbou je např. víkend, rozmezí desítek hodin mezi začátkem a startem postačí pro úspěšné rozložení tisíců studentů) a stanovením parametrů pro vybranou rozkládací funkci. Do rozkládání jsou zařazeni studenti, jejichž výsledná bodová hodnota určená uvedenou funkcí spadne do intervalu (Minimum, Maximum), přičemž student s maximem bodů bude provádět rozvrhovou akci na začátku interval a student s minimum bodů na konci. Všichni studenti jsou v uvedeném intervalu vzorkováni do skupin s odstupem startů v stanovené velikosti minut (aby nebyly starty tříštěny na nezapamatovatelné hodnoty). Informace o přiděleném začátku akce je studentovi zobrazována v aplikaci Registrace a zápisyPortálu studenta.

Aplikace umožňuje z nastavených parametrů zobrazit graf rozložení, který ukazuje nejvytíženější časy. V těchto časech je vhodné se vyvarovat dalších rozvrhových akcí (např. z rozkládání startů pro jiné akce nebo jinou skupinu). Je obecně vhodné směřovat nejvyšší časové zatížení (stovky studentů v časovém intervalu) do středních nočních hodin (2.00-5.00). Doporučuje se provést výpočet nejprve jednofakultně a až poté se stejnými parametry celouniverzitně (platí pouze, pokud využíváte mezifakultní propojení).

Rozkladové funkce registrací a zápisů

Komplexní funkce se vstupy průměr, kredity a vyplnění evaluací řízená vahami

Rozkladová funkce ve tvaru kp * p + kk * k + be * e + n tvořená čtyřmi samostatnými výrazy:

  • kp * p – výraz představuje prospěch studenta v jeho aktuálním studiu z pohledu dosaženého váženého studijního průměru (p) vynásobený koeficientem pro průměr (kp). V případě studentů navazujícího stupně studia bez odstudovaných předmětů je uvažován průměr za bakalářské studium. V případě studentů bakalářského studia bez odstudovaných předmětů pak průměr 3,00. Je-li student již zapsán do období, pro které je prováděn rozklad, neberou se pro výpočet průměru v úvahu předměty tohoto období (všechny by byly brány jako nesplněné). Koeficient pro průměr představuje hodnotu menší nebo rovnu nule. Vzhledem k uvedenému se tedy výsledné body za průměr nepočítají jako nejvyšší zisk ale jako nejmenší ztráta (pokud by byla hodnota koeficientu kladná, dostali by studenti s horším průměrem více bodů než studenti s lepším průměrem). Samotná hodnota koeficientu je na rozhodnutí uživatele a volí se podle toho, jak moc má průměr ovlivnit celkový výsledek. Doporučována je hodnota kreditů odpovídajících jednomu semestru – tj. zpravidla 30 kreditů, čili hodnota koeficientu je pro potřeby funkce -30. Nemá-li průměr do funkce vstupovat, nastaví se koeficient na nulovou hodnotu.

  • kk * k – určuje postup studenta aktuálním studiem z pohledu kreditů získaných za toto studium (k). Zohledňují se kredity získané za celé studium. Váha kritéria může být upravena koeficientem pro kredity (kk). Standardní hodnota koeficientu pro kredity je 1 – získané kredity se nijak nenavyšují. Účelem výrazu je zvýhodnit studenty ve vyšších semestrech oproti studentům v nižších semestrech (předpokládá se, že student ve vyšším semestru, který řádně plní své studijní povinnosti dané studijním plánem, získal více kreditů než stejně kvalitní student nižšího semestru). V případě studentů navazujícího stupně studia bez odstudovaných předmětů se nezohledňuje předchozí bakalářské studium. Navazující studenty je možné zvýhodnit parametrem n.

  • be * e – výraz umožňuje zvýhodnit studenty, kteří v minulém semestru vyplnili evaluační ankety předmětů alespoň na stanovený počet procent. Požadovaný počet procet udává parametr funkce Minimální procento vyplnění evaluací. Proměnná e nabývá logické hodnoty 0 nebo 1 podle toho, zda student evaluační ankety na daný počet procent vyplnil či nikoliv. Pokud ano, obdrží body uvedené v poli Body za vyplnění evaluací (be). Procento vyplnění evaluací studentem se stanovuje na základě počtu zapsaných předmětů k počtu vyplněných anketních lístků. Pro studenty 1. ročníku bakalářského studia a studenty po studijním pobytu je hodnota e rovna 1 (student neměl možnost evaluace vyplnit). Pro studenty navazujícího studia je posuzováno vyplnění evaluací za poslední semestr bakalářského studia.

    Pro výpočet nejsou použity evaluace za období předcházejícímu období, do kterého se rozklad provádí. Pro rozklad ZS jsem použity evaluace z předcházejícího ZS, analogicky pro rozklad LS jsou použity evaluace předcházejícího LS. Důvodem je skutečnost, že v době rozkladu nemusí evaluace za období přímo předcházející období rozkladu existovat nebo nemusí být zcela uzavřené.
  • n – parametr má za úkol zvýhodnit studenty navazujícího stupně studia vzhledem k celkově kratšímu studiu a také vzhledem k vyššímu služebnímu stáří na univerzitě. Těmto studentům tedy přičítá hodnotu uvedenou v parametru funkce Body pro studenty navazujícího studia.

Je-li kp nastaven na hodnotu -30, kk na hodnotu 1, be na hodnotu 20 a n je rovno 90, je možné základní tvar funkce stanovit jako: -30 * p + 1 * k + 20 * e + 90. Výpočet bodových zisků nejlépe demonstruje následující příklad:

StudentStupeň studiaSemestrPrůměrKredityEvaluaceZisk
Student Abakalářský51.4120ano98
Student Bbakalářský32.596ano41
Student Cbakalářský31.1130ne97
Student Dmag. navazující32.155ano102

Na příkladu je vidět, že i přesto, že je student C o dva semestry studia mladší, dosahuje díky svému vzornému studiu téměr stejného počtu bodů jako student A. Pokud by navíc student C vyplnil evaluace, posunul by se v pořadí před studenta A. Dále je student C díky svému lepšímu studiu před studentem B, který sice evaluace vyplnil, ale dosahuje horších studijních výsledků. Student D dosahuje uvedeného zisku zejména díky zvýhodnění navazujícího stupně.

Tři intervaly dle průměru

Funkce, která na základě váženého studijního průměru a nastavených vstupních parametrů provede rozdělení studentů do tří skupin. Každá skupina je určena hranicí studijního průměru a počtem udělených bodů. Funkce pro každého studenta srovná dosažený studijní průměr s hranicemi intervalu, zařadí studenta do dané skupiny a provede přidělení zadaných bodů podle příslušné skupiny.

Začátky podle semestru zápisu

Výsledkem funkce je rozdělení studentů do 4 skupin, přičemž každá skupina je určena semestrem studia, do kterého se student zapisuje a body, které student v této skupině získá. Rozdělení do skupin se provádí pro bakalářský i navazující magisterský stupeň samostatně. Pro 4. interval se body ani hranice semestru nezadávájí – tato skupina vzniká jako přebytek ze studentů, kteří se neumístili v žádné ze skupin.

Začátky podle semestru zápisu se zohledněním vyplnění evaluací předmětů

Funkce je obdobou předcházející funkce, avšak oproti ní zohledňuje i vyplnění evaluačních dotazníků předmětů.